Když se Allen probudil, zaznamenal, že ho hlava bolí jako čert a celé jeho tělo bylo unavené.
Rozhlédl se kolem dokola a poznal prázdnou ošetřovnu. Jediná postel, která byla obsazena, byla jeho.
V krku měl vyschnuto, jako kdyby nepil už věky, takže se pokusil posadit, aby si nalil vodu z nádoby, která stála na stolku u postele.
Jakmile natáhl ruku, zarazilo ho, že jeho ruka, obvykle uzoučká a ještě dětská, teď byla větší než obvykle.
Myslí mu proběhlo hned několik verzí, proč tomu tak je. Pak si vzpomněl na důvod, proč leží na ošetřovně, a popadl ho děs.
Rozhlédl se kolem dokola, a jakmile zmerčil zrcadlo, seskočil z postele a přeběhl k němu.
Pokojem se ozval výkřik.

*_*

Vrchní sestra byla zrovna na cestě na ošetřovnu, když uslyšela výkřik vycházející z jejího pracoviště. Ze starosti o svého pacienta se rozběhla a vrazila do pokoje s úmyslem zjistit, co se to vlastně děje.
Její jediný pacient seděl na zemi metr od zrcadla a vyděšeně se díval na svůj odraz.
„Walker-sama? Co se děje?“ zeptala se
Allen se na ni zděšeně podíval, ze rtů mu unikl sten, pak se zvedl.
„Co se stalo s mým tělem?“ Hlas měl hrubý, když promluvil. Ze zrcadla na něj zíralo jeho o 10 let starší já.
Vlasy měl dlouhé tak, jak je mýval Yuu, na tváři mu rašily vousy a celá jeho fyziognomie vypadala, jako by roky cvičil a dával na sebe pozor. Kromě levé ruky totiž jeho tělo vypadalo jako z nějakého magazínu.
S hrůzou se otočil a nakoukl pod pyžamové kalhoty – tohle rozhodně nečekal.
Dveře se otevřely a na ošetřovnu vstoupil Komui s doprovodem Lenalee, Laviho a Kandy. Zastavil se ve dveřích, pak promluvil.
„Madam, kde je Allen Walker?“ Tohle bylo na Allena již dost. Nemusel dvakrát namáhat hlavu, aby si domyslel, že to byla chyba Komuie nebo někoho z laboratorního oddělení.
Přešel místnost pozorován všemi přítomnými, levou rukou chytil Komuie za límec a vyzdvihl do vzduchu.
„Jestli okamžitě nenajdeš způsob, jak bych se mohl vrátit do svého původního těla, udělám z tebe mastný flek.“
Komuiovi přeběhlo přes tvář poznání. „Allen-kun?“ zachrčel přidušeně.
Celá doprovázející skupina překvapeně vydechla.
„Přesně tak!“ Allen si povzdechl a postavil Komuie na zem. Znovu přešel k zrcadlu, tentokrát zaměřujíc se na vlasy.
Prohrábl je rukou, jejich délka byla až neobvyklá na muže. Vlasy až pod zadek se jenom těžko rozčesávaly. Lenalé k němu přešla a s omluvným výrazem mu podala sponu do vlasů. Stejně jich bylo moc, takže některé prameny unikly.  Podíval se znovu na sebe a uvědomil si, že pyžamo, které má na sobě, je mu malé jak v délce tak šířce.
Tričko se na něm trhalo a kalhoty měl tak úzké, až ho to bolelo.
S dalším povzdechem, už snad stým, si horko těžko přetáhl tričko přes hlavu, kalhoty si ale nechal, nestál o to, aby někomu ukazoval svůj velký přírůstek. Jeden temný pohled na skupinu ho ujistil, že tam nikdo neměl oblečení, které by mu pasovalo. Vzal si z postele přikrývku a zabalil se do ní. Jeho pohled se přitom střetl s Kandovým.
 Jestli by někdy mohl říct, že nějaká jeho metoda, ať už chtěná nebo nechtěná, byla úspěšná, bylo to teď. Kanda na něj zíral jako na zjevení. Tváře lehce narůžovělé, obočí svraštěné, s rukou před pusou. Vypadal, jako by viděl ducha. Dokonce i jeho oči byly lehce zastřené, když se díval na to, co se stalo s Allenem.
To dalo mladšímu z nich větší odvahu a usmál se. Potom, co se stalo v koupelně, měl sice obavy, ale nakonec usoudil, že Komuiova nepozornost byla přeci jenom k něčemu dobrá.
„Komui-niisan, co s tím tedy uděláme?“ zeptala se Lenalee.
Komui, který se doposud upravoval z Allenova náletu, se na ni krátce podíval, pak jeho pohled zamířil k Allenovi. S rukama nad hlavou na znak míru se přiblížil k tomu, co zbylo z Allena, a jal se prozkoumávat změny.
„Co to bylo vlastně za patok, co se na mě vylil?“ Allenovi naskočila husí kůže, když se ho dotýkali Komuiovi studené ruce. Jeden pohled ke Kandovi a nemohl udělat nic jiného, než se usmát, protože Japonec bezesporu žárlil.
„Měl to být nový lektvar na omlazování. Zrovna jsme ho udělali, ale ještě nezkoušeli,“ odpověděl s úšklebkem Komui.
„Vypadám snad mladší?!“
„Říkal jsem, že jsme to ještě nezkoušeli. Bylo to něco, co jsme neměli v plánu ani použít. Takové věci trvají jenom krátkodobě, a když jsou užívány dlouho, můžeš si na ně vypěstovat závislost. Ke všemu by ti to zničilo orgány. Ten lektvar byl na vnitřní užití.“ Lehce zamračen Komui skončil s prohlídkou a sedl si na postel naproti němu. Pokynul tak i ostatním.
„Stane se mi něco, když se to na mě pouze vylilo?“ zeptal se s obavami Allen.
„Doufám, že ne. Takovýhle opačný efekt. Trochu se ale bojím následků.“ Allenovy oči sledovaly Kandu. Všichni ostatní už seděli, když se on konečně hnul z místa. Jeho jediná chyba byla ta, že to udělal pozdě, takže jediné volné místo bylo teď vedle Allena.
„O kolik jsem asi tak starší?“ Allenova otázka zapůsobila, že sebou Kanda trhl, všichni v místnosti se na něj podívali, ale když na ně Japonec seslal jeden ze svých pohledů „mlč nebo budeš zabit“, rychle uhnuli očima.
„10 až 15 let, pokud se nemýlím. Tvoje pravá podoba by se ti měla do pár dnů vrátit, pokud ne, začneme pracovat na protiléku.“ Allen cítil každé povzdechnutí, které Kanda udělal. Každé zavrtění, vše. Byl očividně nervózní a to se Allenovi líbilo. Takhle by se jeho sen mohl stát skutečností.
„A Komui-san…“ Teď zčervenal i Allen. „Nemáte nějaké oblečení, které by mi pasovalo?“
Na to se všichni rozesmáli.

Walker Family ep 4

„Yuu~“ zavrněl Allen, když se od něj odtrhl. Olízl si rty ochutnávaje příchuť Kandových polibků a poté vstal.
Kanda i on jen tak tak popadali dech. Allen měl tvářičky lehce narůžovělé a stále mokré vlasy mu spadaly na ramena.
Kanda naproti tomu ještě se stále v šoku díval, jak se Allen spokojeně protáhl a začal skládat věci.
„Co to bylo?“ ozvalo se po chvíli Kanda, když se zvedl, protože mu podlaha byla už studená. Postavil se tedy a přemístil se tak, aby viděl Allenovi do tváře.
Bělovlásek se zachichotal a otočil se jenom proto, aby přitiskl další polibek na ústa staršího, nehledě na to, že už z prvního byl Kanda vyšokovaný.
„Polibek," odpověděl, když už mu došel vzduch a musel se od Kandy odtrhnout. Yuu, jehož tváře dostaly ještě nachovější barvu, nevěřícně sledoval Allena.
„Copak?" zeptal se Allen. Kanda se zdál být v šoku. Allen na chvíli zapochyboval, jestli vůbec stojí o muže, ale pak mu v paměti vyskočila poznámka, kterou mi kdysi řekl Lavi...

„Jak to, že Kanda s nikým nechodí?" O pár měsíců mladší Allen se procházel spolu s Lavim kolem laboratoře. Allen, který se zrovna vrátil z mise, kde se mu zase něco stalo s rukou, měl zamířeno za Komuiem.
Sice si pamatoval, jak to dopadlo minule, a před minule, a před před minule... Ale někdo s jeho rukou něco udělat musel.
„Yuu-chan??" Lavi se na něj podíval. Allen si masíroval ruku, ale i tak se soustředil na rozhovor.
„Mno nevím, kdo by to s Yuu-chanem vydržel, ale musím uznat, že je docela kus..." V Laviho očích se objevila srdíčka. Jeho milenec nebyl méně hezký než Yuu sám, ale přeci jen... Kdo by odolal takové exotické kráse?
„Myslím, že Yuu-chan je ještě nevinný." Allen na něj zůstal zírat s vykulenými očima.
„Víš, co tím myslím… Já jsem od té doby, co se známe, Yuu-chana ještě nikdy neviděl, že by s někým randil. Vím, že v minulosti měl i pár problémů s chlapy, kteří se o něj pokoušeli, ale nikdo neuspěl." Lavi se zašklebil. „Ale copak, Allene? Máš o Yuua zájem??"
„Ještě aby!" odsekl Allen a radši zrychlil tempo.

„Ah bože, promiň," omluvil se Kandovi a sám nasadil nachovou barvu. Rychle si sbalil oblečení a pádil z koupelny.
„Allene!" Bylo to poprvé, co ho Kanda nazval Allenem. Proto se mladý Walker zastavil a udiveně se otočil.
„Neříkej to nikomu…“ Kanda k němu stál zády pořád nahý. „Prosím." Když uslyšel Allen i toto, srdce se mu divoce roztlouklo. Zahoukl na souhlas a pak utekl z umývárny.

-.-

„Takže se nic nestalo?" Lavi se na něj nevěřícně díval.
Po vší té práci, kterou do něho vložil, nebyl schopný chytnout se šance, když měl možnost. To si alespoň myslel.
Allen dodržel Kandovu prosbu, i když měl trochu pochyby, protože díky Lavimu by se nic takového nestalo.
„Ne, nic se nestalo," odpověděl pevně Allen, podíval se na Laviho a jasným signálem mu ukázal dveře ven, pak si teprve sedl na postel a povzdechl si.
Tim, který mu předtím kroužil kolem hlavy, se posadil na jeho rameno a pohladil ho křídlem. Poslední dobou to dělal často, ale utěšit svého mistra bylo vždy složité.
„Time," promluvil na něj Allen. „Vyvolej z paměti to, co se stalo v koupelně, prosím." Tim pokýval hlavičkou, otevřel tlamičku a začal přehrávat.
Allen slyšel svůj vlastní hlas, jak říká: „Tohle je umývárna." A ty ostatní věci. Viděl, že když se omýval, tak čas od času po něm Kanda pokukoval a v takových chvílích nemohl nic jiného, než se usmát.
„Myslíš, že jsem udělal něco špatně, Time?" optal se, když video skončilo. Rukou si prohrábl neposlušné pramínky bílých vlasů a pozoroval zlatého golema.
Tim sebou divoce zakmital v nesouhlasu tak moc, že málem ztratil rovnováhu a kdyby ho Allen ve vzduchu nechytil, asi by i spadl.
Walker sebou hodil do peřin a pozoroval strop svého strašidelného pokoje. Poté, co se přestěhovali do Anglického velitelství Černého řádu, přestěhoval se do pokoje jiného, než byl předtím.
Byl mu přidělen pokoj se vším možným strašidelným náčiním. Měl dovoleno to vyhodit, ale on si to nechal.
Jemu takový pokoj vyhovoval, odpovídal přesně jeho duši.

-.-

Druhý den, když za ním Lavi zase přišel, neměl náladu naprosto na nic.
Celý včerejší večer přemýšlel, jestli bylo dobré jít na to tak zhurta a nakonec došel k závěru, že je naprostý idiot a Kanda s ním už asi nepromluví.
Jediné možné, co by mu ještě tak trochu zvedlo náladu, bylo jídlo, a tak se pochmurně vydal na snídani.
Jako by mu náhoda nepřála, rovnou ve dveřích se srazil s Kandou, který taky mířil do Caférie.
Když se na něj podíval, musel s potěšením zaznamenat, že Kanda měl stejné kruhy pod očima jako on, vlasy i když pečlivě učesané mu v ohonu trčely do všech stran, a když na něj Kanda mrkl, aby zjistil, kdo se to opovážil narušit jeho cestu, byli unavené
„Moyashi?" Kandův pohled přejel všechny důkazy nespánku a pak se ošklivě ušklíbl.
„Nespal Moyashi?" škodolibě se zeptal.
„Ty taky ne, jak tak koukám, Bakando." Takhle probíhala všechna jejich rána, když měli to štěstí a narazili na sebe.
Allen se usmál. Ne takovým tím normálním způsobem, jakým častoval Kandu, ale jenom se prostě usmál.
Beze slova se otočil a zamířil k pultu, aby si začal objednávat. Cítil, jak ho japonský exorcista následuje a byl rád.
Chtěl mu být nablízku, dokud nezačnou mluvit o včerejšku.
Yuu k němu zrovna přišel, když objednával jídlo. Zvedl obočí nad tou kupou, kterou už vyjmenoval, ale pak uznal, že nemá cenu zabírat se něčím takovým a jenom se opřel o zeď a čekal.
Jenom představa že dostane svoje Soba a začali se mu sbíhat sliny.
Jako by ze snu se probudil, až když na něj Allen promluvil.
„Jako obvykle, Yuu?" Když se na něj podíval, zjistil, že Allen je k němu otočený a Jerry vedle něho čeká a dívá se na něj.
Pokýval hlavou a znovu se zamyslel. Ze vzpomínek mu vyvstal včerejší večer, a jakmile si na to vzpomněl, barva jeho tváří o stupeň zčervenala.
Ještě stále cítil Allenovi hebké rty přitisknuté na ty jeho a pohled, který na něj včera hodil.
Nemohl si pomoct a musel na to myslet celou včerejší noc.
„Yuu…“ Allen se znovu otočil, aby řekl Kandovi, že už má jídlo hotové, avšak když ho uviděl s růžovoučkými tvářičkami a s rukou přitisknutou na rtech, zamrzl. Hned mu došlo, že právě vzpomíná na včerejší noc. Chvíli tak nečinně stál a pak přistoupil ke Kandovi a poklepal mu na rameno.
„Yuu, jídlo už je hotové." Povzdechl si.
Kanda se na něj podíval a pokýval hlavou. Vzal do jedné ruky tácek se soba, do druhé čaj a pádil si to ke stolu nejblíže k východu.

-.-

„Allene!" Mladý Walker se procházel, když na něj někdo hlasitě zavolal a když se otočil, zjistil, že k němu běží Lenalee.
Usmál se, protože mu na mysl přišlo, co jí minule udělal, a tak se to pokusil odčinit alespoň takto.
„Lenalee," pokýval hlavou na pozdrav. „Jak se máš?" Lenalee se zdála celkem ve spěchu.
„Allen-kun, Komui-niisan s tebou chce mluvit," řekla, když popadla dech. „Myslím, že je teď v laboratořích"
Allen chvíli vyčkával, jestli mu nechce ještě něco říct, a pak se s ní rozloučil a odešel směrem k laboratořím.
„Allen-kun." Už podruhé za tento den na něj někdo takhle volal. Měl pocit jako by byl nějaký robot, který běhá s jedním příkazem a druhý mistr mu dává druhý.
„Allen-kun, chtěli bychom udělat pár vyšetření…“ Komui se na něj usmíval, ale když se Allen rozhlédl okolo, zjistil, že tu byl i inspektor Ruverier.
Toho chlapa neměl rád hned z několika důvodů. Zaprvé ho podezříval za vraždu Crosse a za druhé mu byl prostě nepříjemný.
„Dobrý den, pane Walkere." I ten jeho úlisný hlas, když vyslovoval to obvyklé pozdravení, se mu nelíbil.
Link stál vedle Ruveriera a díval se na něj. Za tu dobu, co ho špehoval, si ho Allen trochu oblíbil, ale teď, když stál vedle svého vedoucího a díval se na něj s povrchním pohledem, litoval, že ho do případu Kandy vůbec zatahoval.
„Máme pro tebe dalších pár dotazníků." Komui se na něj podíval soucitně. Sám asi věděl, jak dlouhé dokáží být.
„Bez problémů," byla jediná odpověď, než se na něj sesypala hora knížek a vylila lahvička nějakého tonika.

Upozornění!!! Lehká Erotika! Většinu by jste si stejně museli domyslet XD...
Tuhle kapitolu jsem odkládala hodně dlouho... psala jsem to až dva dny před vydáním... Předtím tam hlavně ani nebyla takováhle zápletka, ale je možné, že to, co jsem měla připravené, bude v příštích kapitolách. Nakonec z toho ale vzniklo toto...

„Takže,“ zvolal Lavi, když se znovu usadili na svá místa v Allenově pokoji.
„Plán z polovina selhal,“ hodil naštvaným pohledem na Allena, na kterém bylo stále vidět zbytky pláče. To sice polehčovalo Lavimu srdce, ale stejně byl naštvaný.
„Teď bychom měli vymyslet další plán.“ Lavi odškrtl menší jedničku hned pod názvem mise a napsal dvojku. Pohlédl vyčkávavě na aktéry a očekával návrhy.
Když však uviděl, že z Allena v depresi a Linka, momentálně naštvaného kvůli donucovacím prostředkům, které na něj použili, jmenovitě pouta, nic nevymáčkne, povzdechl si a zamyslel se sám.
Allen se mezitím zvedl, ze stolku vzal hrnek s kafem, který mu Lavi milostivě připravil po tom, co mu hodinu vysvětloval, jak špatné bylo odejít v polovině zásahu, což v jeho podání vypadalo asi tak, že třásl Allenem na všechny možné i nemožné světové strany a řval na něj.
Potřeboval si trochu pročistit hlavu a probudit se a na to bylo kafe nejlepší.
Otočil se k umyvadlu a trochu si opláchl obličej. Únava z jeho výrazu trochu spadla, ale stále byl značně pokleslý.
„To je ono!“ vykřikl Lavi a položil si paže přes Allenovo rameno.
„Umývárna!“zajásal -
„Musíme zjistit, kdy chodí Yuu do koupelen.“Allen se na něj podíval.
„To mi chceš říct?“ Allenova tvář zbledla a když Lavi pokýval hlavou, pocítil i závrať.
„Myslím, že si lehnu,“ zašeptal Allen a vysmekl se Bookmanovi.
Jakmile zapadl do úpostele, už se ozívalo tiché oddechování.
„A my půjdeme zjistit pravdu,“ vypochodoval Lavi s Linkem ven
„Allene!“
Svět, ve kterém Allen byl, byl krásný.
Všude byly bílé a rudé růže a vonělo to tu.
Allen se šťastně nadechl a rozběhl se dolů z kopečku, který tu byl. Trochu mu to připomínalo tu zemi, ve které byli, když přecházeli hory do Tibetu.
Tenkrát si Allen nevšímal takových věcí jako byla krása těchto roztomilých roztlinek, ale v tomto světě nebylo možné, aby se něčím takovým nezaobíral.
Všude létalo chmýří a nebe bylo tak modré, jaké ještě v životě neviděl. Bez mráčků, se zářícím sluncem upřostřed.
Allen zalehl do trávy a naslouchal jenom zpívání ptáčků z blízkého růžového lesa a potůčku, který tudy protékal.
Tráva,na které ležel, byla zeleňoučká až oči přecházely.
„Allene!“ Až teď si mladý Walker všiml, že na něj někdo volá. Zvedl se do sedu a rozhlédl se kolem sebe.
Ze zadu k němu někdo ale přišel a objal ho. Allena na krku pošimraly dlouhé vlasy a na stejném místě se za chviličku nacházely rty toho, který ho vyrušil.
Allen se otočil a pohlédl do tváře nezbedníka, který narušil jeho svět. Dlouhé rozpuštěné vlasy rámovaly úzký obličej a tmavě modré oči, na rozdíl od normálu, hrály ohníčky nadšení.
Než se stačil Allen na něco zeptat, povalil ho Yuu na zem a jeho rty byly v okamžiku na jeho.
Těžko se Allenovi odolávalo někomu, kdo uměl tak dobře líbat jako Yuu, ale nakonec se od něj odtrhl.
„Kando, co se dějě?“ Japonec ale neposlouchal a když nemohl dostat rty mladšího, přesunul se na šíji.
„Yuu~“ Allen měl velké problémy nepodlehnout a nakonec to vzdal. Přitáhl si Kandu k sobě a užíval se péči.
Když začal Yuu rozepínat knoflíky, Allen už z polibků, které mu Yuu dopřával, nemohl téměř dýchat. Opustil na chvíli ráj Yuuových úst a snažil se polapit vzduch, který mu scházel.
Kanda jako by byl vyměněný. Jindy by ho za tělesný kontakt i zabil a teď se k němu tiskl jako by ho stála život jakákoli mezera.
„Yuu,“ Allen zavzdychal, když Kanda vytáhl do tažení i jazyk, kterým olizoval malé výstupky na hrudi. Když jednu z nich vcucl do úst, Allenovi vytryskly slzy, které nemohl již déle zadržovat. Bradavky byly jedny z nejcitlivějších míst na jeho těle a Yuu toho faktu zneužíval jak se dalo.
„Allene,“ Allena naráz jakoby polili studenou vodou.
Hlas, který slyšel, rozhodně nebyl Kandův, protože zaprvé byl zrovna zaměstaný jednou jeho bradavkou a za druhé, když se nad tím zamyslíte..., za tu celou dobu ho Allen neslyšel říct ani slovíčko.
Yuu náhle zbledl a než se Allen nadál, ležel ve své posteli. Nad ním se skláněl Lavi a pokoušel se ho vzbudit.
„Lavi?“ zeptal se Link, který stál hned vedle Allena a tvářil se trochu nepohodlně. Tváře měl zarudlé a pokoušel se vyhýbat očnímu kontaktu, jak se dalo.
„Allene... Proboha, co se ti zdálo?“ když se Walker podíval zblýzka, viděl, že i sám Lavi vypadal trochu červeně.
Když si pak vzpoměl, co že se mu to zdálo, zrudl a podíval se na zem.
„Ze spánku jsi sténal Yuu-ponnyho jméno a zdálo se, že sis něco užíval.“ Allen sebou trhl.
„No, radši se ptát nebudu. Už jsme zjistili, kdy Kanda chodí do sprch.“ Lavi se podíval na kapesní hodinky, které vytáhl bůh ví odkud a pak je zaklapl.
„V tuto dobu, přesněji 9 hodin večer, si Kanda vždy připraví svoje věci. A poté v 10 odejde do sprch, kde se sprchuje asi půl hodiny a pak odchází do svého pokoje,“ odříkal zpaměti. „Tvoje možnost je přijít o pět minut déle než on, protože pochybuji, že by vešel, kdyby věděl, že tam někdo je.“ Lavi se na něj vyčkávavě díval.
Allen po chvíli pokýval hlavou a sedl si.
„Kde je, sakra?“ Allen začínal být nervózní. Stál v jednom z výklenků přímo naproti sprchám a spolu se svou mycí soupravou čekal, až se hlavní aktér uráčí přijít.
Lavi naproti tomu byl klidnost sama. Otočil se k Allenovi, práve když se chtěl co nejtiššeji vypařit a zachytil ho.
„Yuu tady bude během pár minut. Počkej! Chceš s ním přeci být, nebo ne?“ Allenovi zrudly tváře a zdálo se že je na vážkách mezi rozhodnutími.
Utéct či Neutéct
Toť otázka
Než však dokázal domyslet svoji geniální myšlenku, přerušili ho zvuky klapání bot a když vyhlédl do chodby, málem se prozradil hlasitým výkřikem.
Kanda mířil do koupelny v polorozepnutém kimonu a jaksi nevnímal svět. Jinak by si asi všiml slintajícího Allena kterého jen tak tak držel Lavi, aby na něj neskočil.
Pokračování - TADY

Dveře se z hlasitým práskuntím otevřeli a dovnitř vletěl Allen, evidentně spěchal.
Rychle ze sebe sundal kabát i vázanku a když už byl u košile, ozvalo se za ním hlasitě zakašlání.
Allen se otočil, tvářil se překvapeně. Před ním stál Yuu, kolem boků jenom ručník. Tetování u srdce se mu lesklo, jak právě vylezl ze sprchy a mokré vlasy mu spadaly na ramena až po záda a lepily se mu na hlavu.
Allen několikrát polkl, aby zahnal nepřístupné myšlenky, a pak teprve pohlédl Kandovi do obličeje.
„Přestaneš už zírat a řekneš mi, co tu děláš, Moyashi?“ Kanda zřejmě nebyl v dobré náladě.
„Tohle je umyvárna, Bakando,“ vrátil mu urážku Allen a naschvál povolil další knoflíčky. „Tady se lidé koupají, myjí a tak různě, víš?“ vysvětloval a pokračoval ve svlékání.
Chvíli přemýšlel, jestli měl ukázat svoji ruku, protože to nebyla jedna z jeho nejhezčích částí těla. Už z dřívějšího zkoumání věděl, že je jeho ruka hrubá a chladná. Trochu ho mrzelo, že jeho innocence musela vzít podobu zrovna takovouhle, ale nakonec uznal, že s tím již nic nezmůže. Sundal ze sebe i ten poslední kousek oblečení a nevšímaje si Kandy, přešel k jednomu ze sprchových koutů pouštěje na sebe vodu.
Mýdlo, které si přinesl, bylo speciální. Jedna z věcí, které ho jeho Mistr naučil, bylo vždy se o sebe dobře starat.
Dalo by se říci, že kdyby nevypadal alespoň trochu hezky, byla velká možnost, že by ho Cross vyhodil na ulici a ani by se neohlédl. Proto se naučil používat mýdla která, měla příjemnou vůni a dobře odtraňovala špínu.
Allen věděl, že má obecenstvo a tak se snažil, aby vše vypadalo pro staršího exorcistu svůdně.
Když nabral houbyčku s mýdlem, omýval se pomalými klouzavými pohyby. Chtěl tuhle maškarádu co nejrychleji ukončit. Kanda ho sice přitahoval a z minulého snu dokonce věděl, že k němu něco cítí, ale už ho přestávalo bavit poslouchat Laviho věčné poučování a Linkovi stížnosti, když to stejně nepřineslo žádné výsledky.
Rozhodl se, že jestli se mu tentokrát nepovede ukořistit Kandovo srdce, vzdá to a půjde si po svých.
Stoupl si pod proud a smyl ze sebe všechnu pěnu uvědomujíc si, že nechal šampón na lavičce, kde se svlékal.
Došel tedy k ní.
Kanda buď chtěl to samé nebo již chtěl jít pryč a tak se u ní setkali.
Allen si ho nevšímal a prohrábl tašku, kterou si přinesl, aby našel šampón, ale jaksi ho nemohl najít.
„Sakra, kde je?“ zaklel a prohrábl znovu taštičku ale nikde nic.
Kanda se na něj udiveně podíval. Vidět Allena klet nebyla jedna z věcí, které by byli k vidění nějak často. Ten spíš si spíš gentlemansky postěžoval.
„Nemám šampón,“ vysvětlil Allen, „asi jsem ho zapoměl v pokoji,“ zamumlal, doběhl si pro mýdlo a vrátil se k tašce. Mýdlo mu však vyklouzlo a když se schýbal, aby jej vyzvedl, omylem mu podjela noha.
Jak padal, chtěl se něčeho zachytit a jediné, co bylo v okruhu, byl Kanda. A tak ho tedy strhl na zem s sebou.
„Gomen Yuu“ omluvil se ,když si uvědomil fakt, že na něm leží skoro polovinou těla.
Kandu však trápila jiná věc: „Neříkej mi Yuu, Moyashi!“ zavrčel a přiblížil hlavu k té jeho.
Jestliže měl Allen předtím problémy se zvenout, teď to šlo o to hůř.
Kandova blízkost na něj působila trochu svérázně a tak kdyby se zvedl, asi by byl prozrazen. Také nebyla jedna z nejlepších věci, že jejich obličeje byly od sebe jen pár centimetrů daleko. Allen se několikrát přistihl, jak fantazíruje o tom, jestli Kandovi polibky jsou vážně tak sladké, jako byli ve snu.
Mozek mu vypověděl službu a dlouho potlačovaná touha převzala vládu nad jeho tělem. Přitiskl tedy své rty na ty Kandovi.

Autorovy poznámky ke kapitole:

Druhá kapitolka XD LOL...

Díky Lolitko (ona ví, kdo to jeXD) za beta-reada.

Doufám, že vám bude vyhovovat délka kapitoli XD... má to cca 2.1/4 sránek XD...

Happy reading XD

Příští kapitola zase za týden... možná dřív XD kdo víííí

Nebyla jsem si jistá těmi AKORDY... nijak jsem to z nikoho nevytáhla a jediné co jsem si vzpoměla já byli akordy... s největší pravděpodobností to je špatně ale doufám že vám to vadit nebude

„Takže…“ Allenův hlas rozezněl místnost.
Bookman seděl na posteli a pozoroval ho, jak rázuje sem a tam stále do kola. Poté, co ho konečně přiměl k souhlasu, zapečetili za sebou dveře a skoro z pokoje nevyšli po necelé dvě hodiny.
Procházeli strategii, jak by mohli eventuálně donutit Kandu k činu, ale aby si myslel, že je to z jeho iniciativy… To byl nápad rudovlasého.
„Nejdříve potřebujeme, aby žárlil,“ zopakoval, co už po sté domlouvali, „a k tomu posloužíš ty a Link-san. Ten sice nic netuší, ale taky bude k užitku,“ Allen si sedl na svoji rakev a podíval se na svého stratéga: „Nemyslíš, že bychom ho mohli taky zasvětit do plánu?“
Lavi se zašklebil, na chvíli zmizel a pak se hned objevil s Howardem za zády. Allen zamrkal. Protože neslyšel, že by Lavi odcházel dveřmi, teď jimi vcházel jakoby se nic nedělo.
„Takže, Pane Linku,“ promluvil rozhodným hlasem, „dáváme tu dohromady plán, který se vás úzce týká…“ z rakve normálního rozměru vytáhl velkou přenosnou tabuli, která by se do ní normálně ani nevešla, toho si ale ani jeden z nich nevšímal.
Napsal na ní velkými písmeny slovo KANDA.
„Toto je náš cíl,“ poklepal ukazovátkem na tabuli a vzal křídu a začal psát.
„Jak dostat Kandu,“ přečetl inspektor a pozvedl jedno obočí.
„Tím se myslí, že se Yuu Allenovi líbí,“ vysvětlil Lavi rychle a hned zase dával pozor.
Lehce narůžovělý Allen pokýval hlavou a otočil se k tabuli.
„Váš úkol bude spolu se mnou a Lavim donutit Kandu, aby žárlil. Doufám, že rozumíte?“ usmál se Allen a kolem něj vyskákala srdíčka a růže.
Link, absolutně nedotčený vším tím růžovým, přehodil nohu přes nohu, podíval se na mladšího chlapce a prohlásil: „To nemám v popisu práce!“
Všechno v pokoji náhle ztmavlo. Lavi se oklepal. Takového Allena neviděl už hodně dlouho.
„Ale ano, jinak všem řeknu, že jste se do sedmi let počůrával!“ Lavi by dal všechno za to, že viděl, jak Allenovi vyrostli ďáblovy rohy na hlavě, a tak se do toho radši nevnímal.
Než by řekl švec, Link souhlasil a otíral si pot z čela.
Otočil se do kouta, otevřel svůj sešitek a zapsal: „Objekt vykazuje značné manipulační schopnosti a má jakousi temnou stránku osobnosti.
Pravděpodobná příčina: Generál Cross Marian.“


„Takže, pokud tomu dobře rozumím, mám přijít k jeho stolu a posadit se?“ optal se Link.
Stáli ve frontě na jídlo a dodělávali detaily dnešního plánu. Byla večeře a jejich cíl seděl osamocený u snad jediného prázdného stolu v caférii.
Allen zrovna doobjednával svoji dávku večeře, a tak pokynul Lavimu.
Ti tři v pokoji vymysleli takový plán, že by se za něj ani sám Komui stydět nemusel.
Allen se k němu otočil, zatímco čekal na jídlo, a řekl:
„Důležité je to, co máte říct,“ Allen se znovu vrátil do své gentlemanské verze, když bylo okolo tolik lidí.
„Tak jděte,“ usmál se a vyčkával.
Link poslušně pokýval hlavou. Vydal se i se svým přídělem jídla za japonským exorcistou a posadil se naproti němu.
Kanda něco řekl, ale na takovou dálku nebylo slyšet ani slovo. Podle výrazu v Linkově tváři však bylo jasné, že vše jde podle plánu.
Kuchař mu začal podávat jídlo a on si ho skládal na vozík, který si sebou dovezl. Po té, co jeho proti-akumovská zbraň evoluovala, měl čím dál větší hlad.
Jakmile dostal i poslední z talířů, rozešel se ke stolu. Lavi vedle něj cupital s tácem jídla desetkárt menšího, ale i tak se pronesl.
„Ah, tak tady jste, Link-tan,“ Allen si sedl vedle něj na kraj stolu, čímž zaujal místo hned naproti Kandy. Děkoval bohu, že byla caférie plná lidí, takže měli omluvu pro výběr míst.
Kanda v polovině svého soba trhl hlavou a zvedl ji.
Pohled mu padl na Allena tvářícího se tak nevinně, jako by se nic nestalo.
„Vypal, Moyashi,“ zněla reakce.
„Proč bych měl?“ optal se stejnou.
Yuu si utsekl, ale přestal protestovat. Hádat se s Moyashim by bylo na dlouhé lokte, a on si chtěl jenom dojíst svoji večeři a potom jít spát.
Pohled mu sjel na vozík, který si sebou Allen dovezl, a málem vyprskl čaj, který popíjel.
Když uviděl velkou kupu jídla od různých francouzských, anglických i typicky japonských jídel, bál se, aby neomdlel. Nejenže některá jídla k sobě nešla chuťově, ale kdyby něco takového snědl někdo jiný, rozhodně by za dobře se svým žaludkem nebyl.
Hned na vrchu zahlédl misku s Miso polévkou a hned pod tím bylo…
Kanda polkl a měl co proto, aby na ten talíř nevztáhl ruku.
Přímo vedle misky s Miso polévkou totiž třímali Mitarashi Dango… druhé nejoblíbenější jídlo hned po Soba.
Ruka s hůlkami se mu silně roztřásla, a co chvíli se přistihl, jak na jídlo zírá.
„Uhm, Yuu-ponny?“ zamával mu před obličejem rukou Allen.
Chvíli se nic nedělo a pak Kandovi vyklouzlo: „Mitarashi dango.“
Po chvíli se však exorcista zase otočil a dělal, jakoby se nic nestalo.
Allen se usmál. Z velké hory vytáhl jeden čistý talíř naskládal tam okolo patnásti knedlíčků a psotavil to vedle misky se soba.
Když se na něj Kanda podíval, usmál se. A pak se obrátil k Linkovi.
„Vždycky jsme se chtěl zeptat,“ začal odříkávat svoji repliku, „co jsou ty dvě tečky na vašem čele?“ ruka automaticky putovala ke svoum červeným puntíkům a lehce je prohmatala.
Link sevřel Allenovi ruku a položil ji na stůl avšak ruku z ní nesundal.
„To je tajemství,“ zašeptal tiše jen aby to slyšela jejich čtveřice.
Kanda sebou trhl a odvrátil pohled. Allen s radostí pozoroval blísknutí zlosti v očích japonského exorcisty a lehce se usmál.
Zachichotal se vytrhl svoji ruku z pod té Linkovi. Vzal do rukou příbor a pustil se do svého jídla.
„Allene... za chvíli by měli být Vánoce... už jsi nakoupil dárky?“ zamumlal mezi sousty Lavi. To sice naplánováno nebylo, ale rudovláska to zajímalo tak jako tak. A věřil, že když to je Allen, tak si poradí i s takovou neučekávanou otázkou a zvrátí ji tak aby vynervoval Kandu ještě víc.
Allen sebou trhl a zarazil vidličku do talíře tak silně, až ho rozlomil v půli. Ruce se mu roztřásly a několik slz si prorazilo skrz pevně zavřená víčka.
Allen se rychle zvedl vzal rukojeť od vozíku a co nejrychleji odešel ač jejich mise říkala jiné.
Při odchodu potkal Lenalee, ale ani ji nepozdravil a bežel dál pryč od Caférie.

Lenalee přešla ke stolu, kde seděli všichni tři a stále zírali tam, kam zmizel Allenův stín. Lee si sedla na místo, kde předtím seděl mladý exorcista a zeptala se:
„Co se stalo chlapci?“

Neušel jí pohled černovláska ale nedala na sobě nic znát.
„Jen jsem se zmínil o Vánocích a Allen zvážněl“ vysvětlil Lavi.
„Ah,“ procitl náhle Link a zdálo se, že o tom něco málo ví.
„Mana Walker přeci na Vánoce adoptoval pana Walkera,“ řekl.
Kanda se díval stále stejným směrem pryč z caférie tam, kam odešel plavovlasý chlapec.


Bílé zářivé místnosti. Nádherný bílý nábytek. Klavír, který měl černé klávesy a bílé akordy.
Allen seděl na židličce a hrál skladbu, která se zobrazovala z Timovi tlamičky.
Nechtěl jít nikam jinam. Chtěl jenom hrát stále dokola a dokola stejnou skladbu implantovanou do jeho paměti.
Když mu tehdy Cross řekl, že byl Mana starší bratr čtrnáctého, byla to pro něj rána pod pás.
Jistě. Stále svého otce miloval, ale byl tu ten vlezlý červíček pochybností. Že všechna ta láskyploná slova byla adresována čtrnáctému v něm samotném.
Na chvíli zanechal černo-bílé klávesi klávesami a zadíval se do okna, jako jediné ze zrcadlových ploch, která ukazovala čtrnáctého a né jeho.
Jakoby mu posměšně ukazovalo, že čtrnáctý je on.
Ten Noah, který zradil Earla a začal proti němu bojovat.
Allen nevěděl, proč se proti Earlovi Noah obrátil, když to byla jeho přirozenost stát po jeho boku. Nechápal ten úšklebek, který viděl vždy, když se podíval na cokoli, co odráželo obraz.
To, že čtrnáctého viděl jenom on. Nic nechápal. A možná ani nechtěl vědět.
Jenom mít někoho, kdo by se o něj v takových chvílích postaral. Kdo by mu šeptal slova útěchy. Allen si byl jistý, že takový Kanda není, ať už byl Gay nebo ne...
Timcampy k němu slétl a posadil se mu na rameno. Jedním svým křídlem ho pohladil po tváři a i on se zadíval do okna.
Allenovi ruce jemně sevřely golema a přesunuly si ho před obličej.
„Ty ho vidíš?“ zněla tichá otázka. Bylo zvláštní, že v skoro prázdné místnosti se kromě klavírní hry nerozléhala ozvěna. Další zvláštnost na této Arše.
Timcampy pokýval hlavičkou a otevčel tlamičku se zoubky. Promýtl do vzduchu fotografii Noaha a pak ji zase schoval.
„Time,“ zašeptal zlechka Allen a v očích se mu objevili slzy, „myslíš, že až nade mnou převezme čtrnáctý vládu, stanu se i já Noahem?“ maličký golem sklesl.
Allen pochopil, že na toto zřejmě neměl odpověd.
Bělovlásek se tedy otočil, pokynul zlatému stvořeníčku a začal hrát ukolébavku.
Dveře se tiše zavřeli a po Arše ve které bylo slyšet cvrkání ptáčků a klavírní hra se na chvíli rozlehly zvuky kroků.

Nová povídka XD cheche... XD
Na téma D. Gray-Man
Pairing je Yuu/Allen, Allen/Lavi, Lenalee/Yuu
Je to krátké ale je to zatím jen rozjezd... V příštích kapitolách uvidíme jak dopadne Allenovo rozhodnutí a jak moc bude chtítí Bookman pomoci... A je Lenalee vážně tak nevinná jak vypadá?
 

„Slyšel jsem, že spolu ty a Yuu něco máte." Hlas se ozýval odnikud, a tak Allen, který doposud rozdával karty, vyskočil na postel a vydešeně rozhlížejíc čekal na nepřítelův útok. Když se pak začala otevírat rakev, kterou používal jako šatník, myslel, že umře hrůzou.
Čekal, které strašidlo se objeví tentokrát, a když pak ze skříně vykoukla hlava s rudými vlasy trčícími všemi směry, hned mu bylo vše jasné.
Lavi byl pro hodně lidí nejenom noční můra, ale dokonce i uskutečněná noční můra.
„Zatraceně, Lavi, jak jsi se sem dostal?“ zaskuhral Allen a jal se posbírat karty, které předtím odhodil.
„A co si to vůbec říkal o Yuu-ponym?“ zeptal se a popadl hrnek, který ležel na nočním stolku.
„V řádu se povídá, že ty a Yuu spolu něco máte,“ zopakoval chlapec s páskou přes oči.
Allen, který se zrovna napil, všechno vyprskl přímo na Laviho a rozkašlal se tak moc, že ještě chvíli nebyl schopen popadnout dech.
„Já a bakanda?!“ vypravil ze sebe po chvíli překvapeně mezi záchvaty kašle.
„Vždy, když se potkáte, hádáte se a házíte po sobě pohledy, ale několik Finderů si vypráví, že viděli Kandu, jak si tě zasněně prohlíží. No, chápeš? Yuu a zasněně pozorovat? To by spíš spadlo nebe a umrzlo peklo, než by se to stalo! A přeci…“ Lavi vypadal zaujatě jenom nad přestavou takové možnosti.
Čas od času si přivydělával na tom, že kreslil různá doujinshi a shonen-ai mezi ty žánry rozhodně patřilo
„No, je sice pravda…“ Allen se zamyslel a na chvíli to vypadalo, že přestával vnímat karotku, která se štěstím málem rozskočila.
„Yuu-ponny vypadá celkem dobře... Skoro jako holka... Ale i přes to je to kluk.“Allen stále přemýšleje neuvědomil si, že v pokoji není sám a že je s ním přímo ďábel sám.
Lavimu nebezpečně zářila očka, zapisoval si všechno, co Allen řekl do zápisníčku, který nosil neustále s sebou a přitom se šklebil ještě hůř, než by akuma nebo sám Earl někdy dokázali.
„Mohlo by to být zajímavé,“ nakonec zamudroval chlapec a obrátil se na rudovlasého bookmana.
„Co budeš chtít za pomoc?“ zeptal se Allen podezřívavě, protože Lavi nestačil svůj úšklebek dostatečně rychle schovat.
„Popíšeš mi, jak proběhlo vaše první..“ zodpověděl Lavi a jenom nad přestavou takového materiálu začal slintat.
„To ani náhodou! I kdyby něco takového bylo, nikdy bych ti to neřekl!“Allen se zvedl, odešel z pokoje a nehledě na to, že tam Bookman junior stále byl, zamkl ho na sedm západů.
Poté zamířil do Caférie.

O pět minut a 20 dango knedlíčků později Caférie…

Allen do sebe házel dvacátou první špejli dango-knedlíčků a neklidně těkal pohledem po místnosti.
Dohromady tu bylo necelých dvanáct lidí a mezi nimi byl, překvapivě, i Kanda, což byla vcelku podezřelá věc, protože japonský exorcista nechodil tam kam nemusel nebo mu to někdo nepřikázal.
Allen čas od času vycítil ve směru, kde Kanda seděl, jeden či dva pohledy, ale vždy, když se otočil, Yuu se věnoval svému jídlu, které mu trvalo déle než normálně.
„Tch, bakanda,“ odfrkl si Allen.
Když se nad tím zamyslím... poslední dobou se Yuu choval vážně nějak divně... Možná, že měl Lavi pravdu. Ale já myslel, že Yuu má rád Lenalee.
Allen sebou trhl. Náhle poznal, co znamenalo úsloví „My o vlku a vlk za humny.“, protože Lenalee se najednou objevila, sedla si vedle Kandy a začala s ním klábosit. Allen sebou trhl a místo toho, aby se pokoušel o schované pozorování, zvedl se a vydal se za Lenalee.
„Lee-chan!“ úsměv, který mu roztáhl líce, by se dal považovat za Allenův, ale pravda je, že jediné, co měl teď v mysli, bylo dostat Lenalee dál od Kandy.
„Myslím, že tě Komui volal,“ zalhal lehce Allen.
„Oh, vážně...? Tak teda pa, Yuu. To na čem jsme se dohodli platí, jo?“ Lenalee vyskočila a radostně odskákala z Caférie. Allen jenom sledval, jak utíká za nesprávným cílem a nemohl jinak, než se ušklíbnout.
„Allen-chaaan!“ než si stihl vůbec čehokoli všimnout, něco červeného se mu pověsilo kolem krku. I když stáli stále u Kandova stolu, Lavi vypadal, jako by si toho nevšiml a ublíženě pronesl „Allen-chan byl na mě zlýýý. Zamknout mě v pokoji samotného. Za to zaplatíš vlastním tělem.“ Vykřikl skoro na celou caférii.
Allen zrudl, protože se pár Finderů otočilo za nimi.
„Pojď, prosím tě. Myslím, že si musíme promluvit... O tom, o čem jsme mluvili dříve... ke mně?“ Allen ze sebe vší silou sundal Laviho a otočil se k němu. Když bookman junior zakýval hlavou jako pejsek pokýval i on sám hlavu o skočil si pro poslední dango-knedlíček, který mu zbyl.
„Hai, hai,“ zamumlal, hodil ještě poslední pohled na Kandu a odešel s Lavim do pokoje.
   
*_*

„Takže, jaké je tvé rozhodnutí?“ Lavi zvážněl, jakmile došli do pokoje. Z toho čiperného chlapce před dveřmi se za dveřmi stal chladný bookman.
„Myslím...“Allen se zadrhl a neklidně zatěkal očima „Souhlasím, ale... cenu za to... chci jinou.“ Allen pohlédl na juniora. Laviho oko hledělo na mladšího exorcistu.
„Urči si tedy něco jiného!“ neklidně zamumlal.
„A co tedy?“ zeptal se Lavi. „Můj požadavek byl první sex. Nic jiného.“ Zdálo se, že Allenovi byla situace nepříjemná.
„No, dobrá,“ zamumlal nakonec.